Často kladené otázky

Centrum bude sloužit logistickým potřebám AČR, především pro přepravu materiálu a techniky českých vojáků. Jako každý vojenský objekt na území České republiky bude moct logistické centrum poskytnout podporu také jednotkám spojenců (např. při průjezdu přes území ČR, v rámci společných cvičení schválených českou vládou nebo při veřejných akcích – např. Dny NATO). Rozsah poskytované podpory bude vycházet z kapacity logistického centra, aby nedocházelo k omezování či přetěžování okolní infrastruktury.

Areál vznikne na ploše přibližně 50 ha. Zahrnovat bude administrativní a další budovy, skladovací haly a zpevněné i nezpevněné plochy zejména pro parkování techniky, uskladnění materiálu a kontejnerů.

V logistickém centru bude přibližně 300 vojáků z povolání. Jsou to především specialisté na logistiku, kteří v současnosti působí v Rakovníku (v praporu podpory nasaditelných sil). Armáda počítá s tím, že minimálně polovina vojáků se rekrutuje z regionu.

V logistickém centru bude především podpůrná logistická technika k zajištění nakládky a vykládky. Jedná se především o nákladní automobily, jeřáby, tahače s podvalníky a vysokozdvižné vozíky. V logistickém centru nebude provozována žádná bojová vojenská technika.

V rámci plnění závazků ČR vůči NATO a EU zde může v souladu s legislativou být krátkodobě (do 48 hodin) poskytnuta podpora spojeneckým jednotkám při průjezdu přes území ČR, krátkodobě v rámci společných cvičení, která jsou schvalována vládou ČR, nebo v rámci společných veřejných akcí (např. Dny NATO).

Logistické centrum (čili Mošnov) je určeno výhradně pro poskytnutí logistického zabezpečení vlastních jednotek, popřípadě k podpoře spojeneckých sil při průjezdu přes území ČR. Vojenská základna (jinde v ČR - nikoliv Mošnov) je primárně určena pro jednotky (bojové i podpůrné) působící v operacích (Afghánistán, Irák, Mali atd.).

  • Kapacity logistického centra bude možno rychle využít při přírodních katastrofách (povodně, velké požáry a další) či pomoc letecky přijmout (od složek záchranného systému, AČR), viz zkušenosti z povodní z let 1997, 2009 a 2010. Kvůli probíhající klimatické změně se pravděpodobnost výskytu extrémních jevů zvyšuje, tudíž i význam logistického centra AČR pro kraj roste.
  • Nová pracovní místa pro lidi z okolí – jak pro příslušníky AČR (nyní jezdí mimo kraj, např. do Olomouce, Hranic …), tak pro civilní zaměstnance.
  • Možnosti pro místní firmy podílet se na zajišťování služeb, údržby a prací v areálu.
  • Modernizace letiště v Mošnově – Letiště bude mít pro stát strategický význam, proto bude v jeho zájmu ho udržovat v perfektním stavu (např. přistávací dráhu).
  • Velký impulz pro mošnovskou zónu, jejíž součástí je také letiště. MSK již roky pracuje na rozvoji tzv. Velkého Mošnova s cílem vytvořit z mošnovské zóny mezinárodně důležité a strategické centrum. Vybudování logistického centra AČR je významným krokem při naplňování tohoto záměru.
  • Posílení prestiže, ekonomiky a bezpečnosti kraje.
  • Armáda je spolehlivý, důvěryhodný partner a dobrý soused.

Výstavbou logistického centra AČR dojde k navýšení dosavadních schopností AČR k nasazení jejích sil a prostředků. Dále budou vytvořeny podmínky pro plnění závazků ČR vůči NATO a EU (poskytnutí podpory jednotkám spojenců při průjezdu přes území ČR, v rámci společných cvičení schválených českou vládou nebo při veřejných akcích – např. Dny NATO). Logistické centrum zvýší prestiž ČR v oblasti armádní logistiky.

AČR je bez výjimky povinna plnit ustanovení právního řádu ČR, což se vztahuje také na oblast ekologie. V rámci výstavby logistického centra bude zpracována EIA (posouzení vlivů záměru na životní prostředí).

Minimálně. Nepůjde o pravidelný vojenský letecký provoz, jako je tomu na vojenských leteckých základnách. Předpoklad je do 10 letounů ročně. Civilní i vojenská letadla budou přepravovat materiál z/do operací a jejich provoz se nebude lišit od provozu jiných civilních letadel. Současná intenzita civilní letecké dopravy na letišti Mošnov činí cca 2200 letounů ročně (u letounů nad 10 tun).

Nebude se jednat o pravidelný železniční provoz, provoz bude záviset na stanovených úkolech AČR. Lze předpokládat do cca 20 vlaků za rok.

Podle předpokladů nebude nárůst intenzity dopravy z důvodu denního provozu centra významný v porovnání s dalšími částmi areálu Velký Mošnov. Nadrozměrná přeprava bude primárně směřována do nočních hodin a mimo dopravní špičku, řídit ji budou odborníci vojenské dopravy ve spolupráci s Vojenskou policií a Policií ČR.

Pro co nejkratší napojení armádního logistického centra a také sousední komerční plochy bude zřízena okružní křižovatka na hlavní cestě na Ostravu (I/58) v blízkosti mostu přes Lubinu a příjezd o délce cca 200 m. Zkrácením dopravního napojení budou sníženy negativní vlivy dopravy a omezen souběh s příjezdy cestujících na letiště.

Předpokládané náklady se pohybují mezi 2,3–2,5 mld. Kč. Kvůli aktuální situaci na stavebním trhu (rostoucí ceny materiálu, prací atd.) bude cena stanovena až po schválení finálního projektu. MSK bude připravovat železniční i silniční napojení a připojení všech inženýrských sítí. Současný odhad se pohybuje do 1 mld. Kč.

Podle předpokladů bude do roku 2027 probíhat příprava projektu. Výstavba je plánovaná na období 2028–2030. Se zahájením provozu se počítá v roce 2031. Některé akce dopravního napojení a úprav komunikací budou zahajovány již od roku 2024.

Zastavěná oblast či oblast s větším podílem střech a zpevněných ploch (např. letiště a průmyslová zóna Mošnov) vytváří tzv. tepelný ostrov s vyšší teplotou vzduchu, zvláště za pěkného počasí v době tlakových výší – viz např. zde. V literatuře se uvádí, že tepelné ostrovy podporou výstupných proudů zvyšují množství srážek ve svém okolí – viz např. zde. Obce v okolí mošnovské zóny by tedy měly větší množství srážek, nicméně vliv zóny na nárůst teplot by měl být minimalizován např. zelenými střechami, zelení, vodními plochami a podobně.

Nebude. Toto zařízení je primárně budováno pro využití Armádou ČR (AČR). Proto výstavba, rozvoj a celková odpovědnost za logistické centrum je a bude plně v kompetenci české armády.

Uzavření dohody nesouvisí s výstavbou centra v Mošnově. DCA pouze identifikuje toto místo jako jedno z jedenácti prostorů pro případné posílení obranyschopnosti ČR ze strany ozbrojených sil USA, v případě Mošnova až po jeho realizaci v roce 2031. DCA automaticky neumožňuje přítomnost amerických vojáků na území ČR, ale pouze nastavuje obecné podmínky pro případné působení amerických vojáků v ČR, pokud se na něm obě strany v budoucnosti dohodnou, a pokud to bude ze strany ČR v každém jednotlivém případě schváleno. Bez ohledu na dohodu platí, že o pobytu cizích vojsk delším než 48 hodin rozhoduje vláda a musí ho odsouhlasit obě komory parlamentu.

V současné době je v NATO pouze několik málo států, které nemají DCA podepsanou. Dva z nich, Švédsko a Dánsko, jsou v konečných fázích vyjednávání. ČR tak byla poslední zemí NATO ve střední a východní Evropě, která tuto úpravu s USA dosud neměla.

Další informace odpovědi na často kladené dotazy jsou k dispozici na webu AČR, zde

Nikoli. Všechny budovy, zařízení a pozemky zůstanou i nadále ve vlastnictví ČR. Na základě dohody by mohly být po schválení parlamentem a vládou využívány AČR a americkými vojáky společně. Na základě domluvy pak mohou být pouze určité objekty/plochy využívány výlučně americkými ozbrojenými silami, a to za přesně stanovených podmínek.

Nikoli, dohoda DCA neobsahuje rozhodnutí o zřízení americké vojenské základny v Mošnově ani na jiném místě ČR.